"Tak co Bětu, už balíš?", táže se mě v pořadí již třetí člověk v kanceláři.

"Ne, letíme až v neděli. Sobota stačí.",  dodávám s klidem člověka, který pravidelně balí na poslední chvíli a ve tři ráno pak zmateně běhá po pokoji a stejně si zapomene zubní kartáček, náhradní ponožky i pyžamo. (Hlavně, že sebou mám růženec, svěcenou vodu a gedeonku přecpanou svatejma obrázkama..)

 

Je středa po obědě. Mám schůzku s kolegou, se kterým do Libanonu jedu a procházíme všechny ty formality před cestou.

 

  • povolení k cestě od vedoucího - checked!
  • zaregistrování se v Drozdu - checked!
  • vyzvednutí zálohy na cestu - checked!

"Jo a nezapomeň si projet školení Stay Safe od Červenýho kříže a Červenýho půlměsíce.. ", dodává kolega s tím, že hrozba únosu je reálná. "Ale myslím, že by nás únosci nejspíš úmyslně nezabili, spíš by za nás chtěli prachy .. Takže kdyby cokoliv Bětko, tak hlavně žádná hysterie, poslouchat je na slovo a kdyby se ptali na naše vyznání tak jsme oba křesťani."- oba sice nejsme - ale ateista by na tom byl o dost hůř ..

 

(Milý slyšet - takhle nad odpolední kávou v teple pražské kanceláře ..)

 

A ke komu, že pojedeme? 

 

Distribuujeme hygienické balíčky, zejména do rodin s více dětmi, hendikepovanými nebo seniory.

 

Distribuce hygienických balíčků.