(I)relevantně

Už dlouho jsem neměla tak upřímnou radost - nějak víc zevnitř a opravdově - jako včera. V místech, kde jsem v Libanonu minulý týden dělala rozhovory, fotila a needsassesmentovala se včera rozdalo 100 hygienických balíčků a zítra ještě dalších 140…

Z Libanonu se ještě pořád vzpamatovávám. Pozornost mi teď ale víc bere příprava lednových přednášek a finiš vánoční kampaně. Celé je to trošku surreálné (ale milé? Jak by řekl Spike z Nothing Hill..). A teď přijde ta pragmatická fundraiserská část…

Je pondělí, těsně po půlnoci. Celou neděli jsem dospávala poměrně náročnou cestu z Bejrútu do Prahy. Z Libanonu jsem odlétala za pět dvanáct. V neděli vypukly další vlny velkých protestů (asi 5 minut pěšky od našeho ubytování) a už jsou hlášeni i…

Právě jsme se vrátili z táborů - z těch nejubožejších, co v Libanonu jsou...Asi to budu celý ještě dost dlouho zpracovávat. Teď jen prosím Pána Boha, aby se smiloval nad mou ubohostí. Sedět ve stanech s lidma, co se posledních 5 let nemohli pořádně…

Na literární skvosty mě dneska neužije. Čtyři hodiny jízdy autem po libanonských horách, pobíhání kolem postavených či rozestavěných vodojemů, setkání na třech radnicích v oblastech, kde působí Hizballáh, teplota .. Jsem dost unavená, tak svou…

První den monitorovací cesty jsme strávili v našem bejrútském officu. Poprvé jsem potkala libanonské kolegyně. (Ano, 90 % osazenstva ADRA Libanon tvoří ženy původem od Srí Lanky až po Kanadu). Bylo to milé setkání, vlastně jsem se hned od začátku…

Je skoro pět ráno. Teda v Bejrútu. Chce se mi trošku blinkat. Nejspíš z nedostatku spánku - není nad to odkudsi z Orientu psát unavená a překofeinovaná v pět ráno místního času blogovej článek na signály.cz - a taky z cestovní horečky. V Praze dobrý…

Poslední chvíle před odletem v pražským officu se vyznačují několika zajímavými situacemi .. Mámina žaludeční neuróza až hysterie, když jsem ji uváděla jako kontaktní osobu pro případ, že by mě zabili, unesli nebo kdybych si sama nějak ublížila ..…

"Tak co Bětu, už balíš?", táže se mě v pořadí již třetí člověk v kanceláři."Ne, letíme až v neděli. Sobota stačí.", dodávám s klidem člověka, který pravidelně balí na poslední chvíli a ve tři ráno pak zmateně běhá po pokoji a stejně si zapomene…