Včera jsem si (nedělám to pravidelně, na rozdíl třeba od rozklikávání signálů, facebooku a tak .. smutný) otevřela svou breviářovou appku a hodně mě zasáhl text svaté Jany Františky de Chantal. 

 

Jen nevím, co mě má děsit víc. Jestli to, že by člověk měl procházet tou cestou mučednictví lásky (a dlouho?) a nebo to, že by ho Pán Bůh nechával jít tou cestou prostřednosti, aby se od Něj neodklonil, protože jinak by se odklonil. Co to pak má člověk za víru a lásku ..

 

Jednoho dne pronesla svatá Jana následující ohnivé věty, okamžitě věrně zaznamenané: „Milované dcery, většina našich svatých Otců a pilířů Církve nezemřela mučednickou smrtí. Proč? Co vy si o tom myslíte?“ A když všechny sestry postupně odpověděly, vyslovila se i jejich svatá matka: „Podle mého názoru je to proto, že existuje ještě jiné mučednictví, zvané mučednictvím lásky; to nechává Bůh své služebníky a služebnice žít, aby pracovali a trpěli pro jeho slávu, a oni se stávají mučedníky a vyznavači zároveň.“ A hned dodala: „Vím, že tímto mučednictvím jsou zavázány všechny sestry Navštívení Panny Marie; s pomocí Boží je ovšem opravdu podstoupí jen ty šťastné z nich, které si to vymodlí.“

A když se jedna sestra tázala, v čem toto mučednictví spočívá, odpověděla: „Celým srdcem přijměte Boží vůli a uvidíte. Boží láska je totiž meč, který proniká do nejskrytějších a nejtajnějších koutů duše a odděluje nás od našeho vlastního já.1 Sama znám jednu duši, kterou láska odloučila ode všeho, co měla nejraději, a to přinejmenším tak krutě, jako kdyby jí mučitelé máchnutím meče vyrazili duši z těla.“

Jistěže jsme všichni poznali, že se tato její slova týkala jí samé. Když se potom další sestra zeptala, jak dlouho takovéto mučednictví trvá, řekla: „Od okamžiku, kdy jsme se bezvýhradně zasvětily Bohu, až do konce života. Platí to ovšem jen o lidech velkodušných, kteří si nenechávají nic pro sebe a zůstanou své lásce věrní. Těm, kdo jsou slabí a mají málo lásky a vytrvalosti, nehodlá náš Pán dopřát mučednictví, ale nechává je jít životem cestou prostřednosti, jen aby se od něho neodvrátili. Nikdy totiž neznásilňuje svobodu vůle.“

Když nakonec sestry naléhaly otázkou, zdali se toto mučednictví může vyrovnat mučednictví tělesnému, řekla: „Nezkoumejme rovnost, i když já si myslím, že jedno ve srovnání s druhým nezůstává v ničem pozadu, protože silná jako smrt je láska2 a protože mučedníci lásky trpívají tisíckrát horšími bolestmi, když si uchovávají život pro konání Boží vůle, než kdyby jej měli tisíckrát položit na svědectví víry a věrnosti.“

 

"Upírejte své zraky k Bohu a práci nechejte na Něm. To je všechna práce, o kterou se máte starat."